Nahoru a dolů. Tak se dají zjednodušeně označit možnosti cestování po Moravskoslezském kraji. Po oblasti, která je proslulá těžbou uhlí, ale také břidlice, nachází se v ní řada souvisejících technických a kulturních atraktivit a – pro mnohé překvapivě – i čistá nedotčená příroda. Dá se tak třeba vylézt na rozhledny a podívat na krajinu z výšky či si prohlédnout doly i s netopýry, kteří v nich zimují. A v přípravě je také v Česku ne příliš častá projížďka na lodičkách v podzemí. Lidé by si ji měli v budoucnosti užít v Jezerním dole, kde se dřív těžila břidlice. To vše má zvýšit zájem turistů o daný kraj a lépe rozprostřít tuzemský cestovní ruch.
.jpg?width=250&height=332)
Do hotelů, pensionů a apartmánů v Moravskoslezském kraji letos v 1. pololetí přijelo celkem 482,6 tisíc lidí, z toho bylo 388,1 tisíc obyvatel Česka a 94,5 tisíc cizinců. Meziročně to znamená nárůst o 11,45 %. Ze zahraničních hostů region nejvíc navštěvovali Slováci (23 896), následovali Poláci (18 768) a Němci (11 165). Průměrně turisté v dané oblasti strávili 3,58 dnů, další informace jsou k dispozici na www.tourdata.cz/data/interaktivni-krajsky-report-2023-q.Do TOP 5 nejnavštěvovanějších turistických cílů v Moravskoslezském kraji loni patřila Dolní oblast Vítkovice v Ostravě, na vlastní oči ji zhlédlo 891,8 tisíc turistů. Následovala Zoologická zahrada ve Slezské Ostravě s 606,7 tisíci hosty, Stezka Valaška s Pustevnami, kterou si prošlo na 160,5 tisíci cestovatelů, DinoPark Ostrava s 153,1 tisíci návštěvníky a Lanovka Zbojník v Bílé, kterou použilo 140,4 tisíc lidí.
„Aby se cestovní ruch rozprostřel, CzechTourism každý rok ve spolupráci s kraji a destinacemi mimo jiné zveřejňuje tipy na neobjevené skvosty. V Moravskoslezském kraji mezi ně letos patří Zámek Linhartovy v Albrechticích, Světové muzeum a Knihovna Bible v Jablunkově a Archeopark Chotěbuz. Na objevení
.jpg?width=250&height=187)
částečně čeká a ti, co se tam vydají, jsou zpravidla velmi mile překvapeni, také česko-polské pohraničí. S rozhlednami stezky Silesianka a Krajinou břidlice s muzeem, naučnou stezkou i doly,“ říká ředitelka odboru produkt managementu, výzkumu a B2B spolupráce České centrály cestovního ruchu – CzechTourism Veronika Janečková a dodává: „Do budoucna místní plánují, že u vesnice Čermná ve Slezsku pro veřejnost otevřou Jezerní důl, něco jako jsou Punkevní jeskyně u Macochy, kde bude možné jezdit na lodičkách.“.jpg?width=250&height=187)
Jezerní důl je báňskou památkou související s dobýváním břidlice. V lokalitě, která spadá pod město Budišov nad Budišovkou, se už nyní lze vydat po naučné stezce otevřené loni v květnu. Za hlavního hrdinu má v duchu knížek Jaroslava Foglara Rodrigeze, Jezernímu dolu totiž trempové a potápěči říkají Rodrigezův hrob. Místo je známé i pod názvem Důl Adama Kunze podle muže, který začal s těžbou, nebo Mlýnská štola, protože leží u bývalého Čermenského mlýna.„Protože víme, že velmi dobře funguje, když si při cestování přijdou na své celé rodiny, ideálně senioři, rodiče i děti, snažíme se turistickou nabídku na česko-polských hranicích uchopit komplexně. V kontextu s rozhlednami a vyhlídkovými místy z projektu Silesianka, kterých je aktuálně už 34 a další připravujeme, dáváme tipy i na další výlety po regionu,“ říká tajemník Euroregionu Silesia Roman Tománek a dodává: „Kromě krásné a čisté
.jpg?width=200&height=266)
přírody, na kterou se dá na rozhlednách a vyhlídkách stezky Silesianka podívat z výšky, představujeme krajinu břidlice jako takovou. Včetně Muzea břidlice v Budišově nad Budišovkou, Flascharova dolu, kde zimují netopýři nebo radniční věže Hláska v Opavě, která je vstupní bránou stezky Silesianka aj. Zakládáme si přitom na rozdílnosti a unikátnosti konstrukcí jednotlivých rozhleden a vyhlídek, které vždy respektují lokalitu, kde jsou umístěny a historii dané oblasti. Často tak turistům přinášejí další informace o Moravskoslezském kraji a podněcují chuť poznat ho ještě víc.“ V Moravskoslezském kraji aktuálně mimo jiné připravují také novou podobu
muzeí a expozic v Kopřivnici. Ve městě se mimo jiné nachází nedávno otevřené interaktivní Muzeum nákladních automobilů Tatra, Technické muzeum Tatra či Depozitář slovenské Strely. V budoucnu by se měly víc vizuálně přiblížit, což souvisí i se zamýšlenou úpravou provozovatele. Cílem přitom je nabídnout návštěvníkům co nejlepší zážitek, a to s využitím virtuální reality, náhledem na řezy motorů nebo s osobním vyzkoušením dopravních prostředků.