Od dnešního dne mají návštěvníci Pražského hradu opět příležitost si prohlédnout na vlastní oči nejcennější český poklad – korunovační klenoty. K vidění budou každý den až do konce září ve Vladislavském sále Starého královského paláce. Včera je sem dopravilo 7 klíčníků, jimiž jsou čelní političtí a církevní představitelé státu. Jeden z klíčů uchovává i prezident Petr Pavel, který rozhodl, že klenoty budou vystaveny nejen při mimořádných příležitostech, ale pravidelně každý rok při oslavách Dne české státnosti.
Tajemná síla kamenů: Unikátní pohled na drahokamy a historii koruny
Letošní výstava s podtitulem „Tajemná síla kamenů“ se zaměří na drahokamy, které korunovační klenoty zdobí. Svatováclavská koruna, vyrobená kolem roku 1347 pro Karla IV. z téměř dvou a půl kilogramů 22karátového zlata je osázená safíry, spinely, rubíny, smaragdy a perlami. Právě smaragdy však původně koruně dominovaly. Třináct těchto zelených kamenů a šedesát perel koruně dodávalo typickou nazelenalou barvu, kterou měl Karel IV. při své korunovaci. Později však císař rozhodl o výměně smaragdů za modré safíry, což změnilo vzhled koruny tak, jak ji známe dnes.
Díky moderní technologii budou letos poprvé návštěvníci moci spatřit, jak koruna vypadala ve 14. století – holografická animace nastíní její původní barvy a zdobení. Kromě toho bude výstava věnovat zvláštní pozornost jednotlivým drahokamům, které zdobí nejen korunu, ale i královské žezlo a jablko. Návštěvníci se dozvědí více o jejich původu, symbolice a zpracování, stejně jako o tom, jaké místo tyto vzácné kameny zaujímaly v královské korunovační ceremonii.
Nejstřeženější poklad Česka pod dohledem sedmi klíčníků
Královská koruna, jablko a žezlo, tvořící jádro českých korunovačních klenotů, jsou trvale uloženy v Korunní komoře v katedrále sv. Víta. Toto místo, považované za jedno z nejstřeženějších v Česku, je uzamčeno sedmi klíči, které uchovávají přední političtí a církevní představitelé státu. Před každým vystavením je proto nutné, aby se sedm klíčníků sešlo a společně poklad vyzvedli. Letos se tak stalo 16. září 2024, kdy byla za jejich přítomnosti slavnostně otevřena Korunní komora a klenoty přeneseny do Vladislavského sálu.
Historická hodnota korunovačních klenotů
České korunovační klenoty nejsou jen královská koruna, žezlo a jablko. Patří k nim také korunovační plášť, vyrobený z červeného sametu a lemovaný hermelínem z kožešiny hranostaje, ale i další oděvní doplňky, které byly používány při korunovacích. Soubor korunovačních klenotů, včetně klenotnice, kam byly umístěny, má nejen nevyčíslitelnou uměleckou a materiální hodnotu, zároveň také obrovský historický význam.
Vystavené klenoty jsou symbolem české státnosti a přinášejí svědectví o bohaté historii českého království a jeho významných panovnících, jako byl Karel IV., který se zasloužil o rozkvět českého státu a stal se jedním z nejvýznamnějších vladařů evropské historie.
Praktické informace pro návštěvníky
Výstava je veřejnosti přístupná zdarma každý den od 17. do 30. září 2024 (kromě čtvrtku 19. září, který je vyhrazen pro školní skupiny. 26. 9. bude pro veřejnost výstava otevřena až od 13:00 hodin). Vstup je umožněn brankou z Hradčanského náměstí přes Jižní zahrady a Býčí schodiště na III. nádvoří a dále do Starého královského paláce. Pro návštěvníky na invalidním vozíku je zajištěn zvláštní vstup ze III. nádvoří. Během čekání ve frontě budou návštěvníkům k dispozici toalety a možnost občerstvení. Před vstupem do Vladislavského sálu musí každý projít bezpečnostní kontrolou. Důraz je kladen na pohodlí návštěvníků – doporučuje se tedy přicházet „nalehko“, jelikož kočárky a větší zavazadla nejsou povoleny. Po naplnění denní kapacity nebude dalším návštěvníkům umožněn vstup na výstavu, doporučuje se tedy přijít včas.
Letošní výstava s podtitulem „Tajemná síla kamenů“ se zaměří na drahokamy, které korunovační klenoty zdobí. Svatováclavská koruna, vyrobená kolem roku 1347 pro Karla IV. z téměř dvou a půl kilogramů 22karátového zlata je osázená safíry, spinely, rubíny, smaragdy a perlami. Právě smaragdy však původně koruně dominovaly. Třináct těchto zelených kamenů a šedesát perel koruně dodávalo typickou nazelenalou barvu, kterou měl Karel IV. při své korunovaci. Později však císař rozhodl o výměně smaragdů za modré safíry, což změnilo vzhled koruny tak, jak ji známe dnes.
Díky moderní technologii budou letos poprvé návštěvníci moci spatřit, jak koruna vypadala ve 14. století – holografická animace nastíní její původní barvy a zdobení. Kromě toho bude výstava věnovat zvláštní pozornost jednotlivým drahokamům, které zdobí nejen korunu, ale i královské žezlo a jablko. Návštěvníci se dozvědí více o jejich původu, symbolice a zpracování, stejně jako o tom, jaké místo tyto vzácné kameny zaujímaly v královské korunovační ceremonii.
Nejstřeženější poklad Česka pod dohledem sedmi klíčníků
Královská koruna, jablko a žezlo, tvořící jádro českých korunovačních klenotů, jsou trvale uloženy v Korunní komoře v katedrále sv. Víta. Toto místo, považované za jedno z nejstřeženějších v Česku, je uzamčeno sedmi klíči, které uchovávají přední političtí a církevní představitelé státu. Před každým vystavením je proto nutné, aby se sedm klíčníků sešlo a společně poklad vyzvedli. Letos se tak stalo 16. září 2024, kdy byla za jejich přítomnosti slavnostně otevřena Korunní komora a klenoty přeneseny do Vladislavského sálu.
Historická hodnota korunovačních klenotů
České korunovační klenoty nejsou jen královská koruna, žezlo a jablko. Patří k nim také korunovační plášť, vyrobený z červeného sametu a lemovaný hermelínem z kožešiny hranostaje, ale i další oděvní doplňky, které byly používány při korunovacích. Soubor korunovačních klenotů, včetně klenotnice, kam byly umístěny, má nejen nevyčíslitelnou uměleckou a materiální hodnotu, zároveň také obrovský historický význam.
Vystavené klenoty jsou symbolem české státnosti a přinášejí svědectví o bohaté historii českého království a jeho významných panovnících, jako byl Karel IV., který se zasloužil o rozkvět českého státu a stal se jedním z nejvýznamnějších vladařů evropské historie.
Praktické informace pro návštěvníky
Výstava je veřejnosti přístupná zdarma každý den od 17. do 30. září 2024 (kromě čtvrtku 19. září, který je vyhrazen pro školní skupiny. 26. 9. bude pro veřejnost výstava otevřena až od 13:00 hodin). Vstup je umožněn brankou z Hradčanského náměstí přes Jižní zahrady a Býčí schodiště na III. nádvoří a dále do Starého královského paláce. Pro návštěvníky na invalidním vozíku je zajištěn zvláštní vstup ze III. nádvoří. Během čekání ve frontě budou návštěvníkům k dispozici toalety a možnost občerstvení. Před vstupem do Vladislavského sálu musí každý projít bezpečnostní kontrolou. Důraz je kladen na pohodlí návštěvníků – doporučuje se tedy přicházet „nalehko“, jelikož kočárky a větší zavazadla nejsou povoleny. Po naplnění denní kapacity nebude dalším návštěvníkům umožněn vstup na výstavu, doporučuje se tedy přijít včas.