#CzechTourism

DomůTESTAnalýza trendů cestovního ruchu 1993 -2023

U příležitosti 30 let České centrály cestovního ruchu CzechTourism vám přinášíme analytický souhrn k základním ukazatelům cestovního ruchu coby odvětví hospodářství za uplynulých třicet let. Veškeré analýzy cestovního ruchu pro vás pravidelně připravujeme také na

Analytickém portále Tourdata

Ubytovací kapacity

Ubytovací zařízení (graf 1)

Vývoj ubytovacích kapacit (graf 2)

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních (graf 3)

Přenocování turistů (graf 4)

Počet registrovaných subjektů (graf 5)

Nárůst počtu ubytovacích zařízení definuje základní infrastrukturu turismu. Od roku 1989 do roku 2021 přibylo přes 7 700 zařízení (7 786), přičemž nejvíce přibývalo ubytovacích zařízení tzv. hotelového typu, počty kempů vzrostly ve sledovaném období jen lehce – o 168 provozoven. Téměř konstantní zůstaly počty chatových osad a turistických ubytoven. Na počátku 90. let minulého století se začaly nejvíce rozšiřovat počty hotelů, a to především nižší kvalitativní třídy, kontinuálně ale tvořily největší podíl na ubytovacích kapacitách v Česku penziony. Poslední vlna nárůstu kapacit hromadných ubytovacích zařízení (HUZ) byla ovlivněna zřejmě pandemií covid-19 a návaznými subvencemi pro podporu HUZ. Za sledované období (tj. od roku 1989 do současnosti) vzrostly významně počty hotelů nejvyšší kvality. Hotely s pěti hvězdami desetinásobně a ty se čtyřmi hvězdami až dvacetisedminásobně. Tato změna je vyvolána vyššími požadavky na standart ubytovacích zařízení především za strany zahraničních turistů a rozvojem sektoru kongresového a incentivního turismu. Nejvíce ubytovacích zařízení (1 311) je v Jihočeském kraji, jedná se především o penziony. V Praze je v současnosti 873 ubytovacích zařízení. Jejich struktura je ovšem zcela odlišná od zbytku Česka. Nachází se zde nejvíce ubytovacích zařízení hotelového typu čtvrté a třetí klasifikační třídy. V Praze se také nachází 49 pětihvězdičkových hotelů, což je více jak dvojnásobek stejných hotelů ve zbytku Česka. Hotelů čtvrté klasifikační třídy je v Praze 33 % z celkového počtu všech 4hvězdičkových hotelů v ČR. Nejvíce míst pro stany a karavany najdeme na jihozápadě Česka (okresy Český Krumlov, Jindřichův Hradec a Klatovy).

©Institut turismu, CzechTourism

Z důvodu změny metodiky ve statistických měřeních nelze zcela srovnávat období před a po roce 2012.
Zdroj dat: Český statistický úřad, 2023

Zobrazit více

Památky

Kulturní památky (graf 1)

UNESCO (graf 2)

Pro počátek 90. let dvacátého století byla specifická změna ve vlastnictví některých kulturních památek, která byla spojená s řadou restitučních řízení i s organizačními změnami v institucionálním zajištění památkové ochrany. Systematický přístup k ochraně památek měla zajistit nová legislativní úprava památkové péče. Od 1. ledna 2003 zastává funkci odborné a výzkumné organizace státní památkové péče dle zákona č. 20/1987 Národní památkový ústav. Zásadní změny v novodobé historii památkové péče se udály se změnou územní správy, kdy docházelo k přesunu kompetencí z okresů na samosprávné pověřené obce a krajské úřady.

V roce 2002 byly památky významně ohroženy vlivem povodně, která zasáhla nejvíce jihočeský, západočeský, středočeský, severočeský region a velmi těžce i hlavní město Prahu. Povodně poškodily a svými následky ohrozily celou řadu památek včetně celých historických jader měst (Český Krumlov, České Budějovice, Plzeň, Praha, Terezín, Ústí nad Labem a další).

V následujících letech byl zájem o historii a kulturní památky zvyšován prostřednictvím řady jednorázových i kontinuálních marketingových projektů, mezi které se řadily např. interaktivní tematické prohlídky (v rámci projektu Oživlé památky od roku 2009), každoroční Hradozámecká noc a oslavy Mezinárodního dne památek a sídel či jednoroční oslavy Roku panovníka Karla IV (700. výroční narození v roce 2016).

Celkem za 30 let soustavné památkové péče přibylo na seznam chráněných movitých památek 6 885 objektů, v roce 2022 jich seznam čítal 48 889. Nejvíce se seznam rozšiřoval v letech 1998, 2004 a 2009. V posledních deseti letech dochází k pomalejšímu rozšiřování seznamu movitých kulturních památek. Nejméně jich bylo přijato v posledních třech letech, což lze přisoudit situaci spojené s pandemií COVID-19. Pandemie onemocnění COVID-19 měla zásadní vliv na návštěvnost památkových objektů, která z předcovidových čísel přesahujících 5 milionů návštěv poklesla na 3,3 milionu návštěv v roce 2021. U nemovitých kulturních památek dochází k zápisu na seznam nejvíce na začátku devadesátých let a poté na začátku nového milénia. Od roku 2009 se počet nově zapisovaných památek redukuje na několik desítek ročně.

©Institut turismu, CzechTourism
Zdroj: Národní památkový ústav, 2023

Zobrazit více

Finanční ukazatele cestovního ruchu

Platební bilance (graf 1)

Podíl cestovního ruchu na hrubém domácím produktu (HDP) (graf 2)

Výdaje na konečnou spotřebu domácností (graf 3)

Začátek 90. let minulého století byl typický vysokým růstem poptávky po výjezdovém i příjezdovém cestovním ruchu, o čemž vypovídá rychlejší nárůst jak vývozní, tak dovozní části platební bilance za cestovní ruch. V novodobé historii Česka byla platební bilance cestovního ruchu vždy v přebytku - s výjimkou covidového roku 2021, kdy bylo saldo bilance záporné. V lineárním srovnání posledních dvaceti let bilance cestovního ruchu je patrné, že debetní část, tedy část importu, dorovnává část kreditní, tedy část importu. Lze tedy tvrdit, že Češi stále více utrácejí za cestování v zahraničí, zvláště pak za posledních 10 let (s výjimkou pandemie COVID-19). Oproti tomu tempo růstu útrat zahraničních turistů u nás je o něco pomalejší, proto se kladné saldo cestovního ruchu v dlouhodobém horizontu snižuje.

©Institut turismu, CzechTourism
Zdroj dat: Česká nárovní banka, 2023

Zobrazit více